Masopust je tady! Toto oblíbené období tancovaček, plesů, karnevalů a bujaré zábavy začíná každoročně po Třech králích (6. ledna) a končí Popeleční středou, která je začátkem velkého 40denního půstu před Velikonocemi. Než však nastane, je třeba si života užívat plnými doušky.
Věděli jste, že slovenské pojmenování „Fašiangy“ pochází ze staroněmeckého „vaschang“, což znamená „poslední nápoj před půstem“? Ještě za dob Velké Moravy se používalo pojmenování mjasopust (které v češtině zůstalo dodnes), na Slovensku se však udomácnil název z němčiny. Masopust je poslední příležitostí k hodování, zábavě a setkávání se v rámci komunity před Velikonocemi a tvoří přechod od zimy k jaru. Naši předkové oslavovali toto období s radostí. Pořádali maškarní plesy, karnevaly a průvody, kdy se převlékali do masek zvířat či postav z pohádek. V průvodu nechyběla maska turoně (muže – býka), muže převlečeného za ženu, medvěda, koně, kozy, čerta, smrti, cikánky, nevěsty a ženicha, staré ženy... Tento průvod chodil po vesnici od domu k domu a v jeho čele nesli hůl, na kterou domácí členům průvodu napichovali všelijaké dobroty jako klobásy, jitrnice a jiné. K tomu vyhrávala hudba a všude se rozléhal smích, byla to pravá nevázaná zábava s výborným jídlem a pitím. Naši předkové se prostě uměli bavit. V městském prostředí se organizovaly plesy – ještě v dobách středověku byly organizátory cechy, později šlechta, osobnosti města, pozdeji samosprávy. I v současnosti se těší velké oblibě městské a školní plesy, ale i plesy různých zájmových skupin. Vždyť kdo by neměl chuť se dobře najíst, napít a zatančit si s veselou partou?
Tak jako si masopust neumíme představit bez vůně v oleji smažených koblih, nešlo by to ani bez dobrot z tradiční slovenské zabijačky. Kdysi to byla na vesnici malá oslava – na zabijačce se sešla i půlka vesnice – lidé si pomáhali, popíjeli, zpracovávali maso z prasátka, smáli se, žertovali... Kdo nezažil pravou vesnickou zabijačku ještě koncem 20. století, může litovat. Domácí dobroty jako huspeninu, jelita, jitrnice, tlačenku či čerstvé, ještě teplé škvarky si však můžete dopřát i dnes, a to i bez toho, že byste v chlívku chovali prasátka jako naše staré a prastaré mámy. Stačí si pořídit suroviny a s pomocí šikovných elektrospotřebičů si je připravit v pohodlí domova. Vyzkoušejte si s námi vyrobit domácí jitrnice a upéct vynikající pravé masopustní fánky. K masopustním „šmakocinkám“ patří i pečená husa s lokšemi, pečené vepřové s knedlíkem a zelím a na zapití nesmí chybět hriatô. Tento alkoholický nápoj, který se připravuje z pálenky, másla nebo slaniny a medu, výborně zahřeje po procházce v mrazivém exteriéru nebo lyžování; v některých rodinách na středním Slovensku je to tradiční welcome drink během rodinných oslav.
S jejich přípravou vám pomůže elektrický mlýnek na maso Orava MM-903, na kterém jednoduše pomelete maso nahrubo, středně i najemno. Nechybí mu výbava na výrobu a plnění klobás.
Ingredience:
Postup:
Toto smažené pečivo z jemného těsta má typický tvar obdélníků nebo kosočtverců s proříznutým otvorem uprostřed (v Česku známé spíše jako Boží milosti). Je oblíbené pro svou lehkou a křupavou texturu, přičemž se obvykle posypává moučkovým cukrem a podává se s džemem nebo medem. Fánky můžete smažit na pánvi ponořené v sádle, nebo na jejich přípravu použijte kvalitní fritézu – například kompaktní fritézu Orava FR-111 s objemem nádoby 1,5 litru a dostatečně velkým fritovacím košem.
Ingredience:
Postup:
Přejeme vám dobrou chuť!
Foto: Orava, internet
