Den Země - elektronika a životní prostředí

Přes padesát let je 22. duben oslavován po celém světě jako Den Země. Firmy představují ekologické inovace, města či různé instituce vyhlašují akce různého stupně dobrovolnosti a jednotlivci se aspoň sami sebe ptají, co vlastně mohou učinit pro své okolí i celou planetu.

První Den Země proběhl v roce 1970, a díky zapojení milionů Američanů ze všech vrstev i koutů země se stal mezníkem při zrodu moderního environmentálního hnutí. Dnes se stal největší společenskou událostí na světě, když se na jejím průběhu podílejí miliardy lidí ve 192 zemích všech kontinentů. S návrhem na jeho ustanovení přišel v roce 1969 mírový aktivista John McConnel, který jako nejvhodnější termín původně navrhoval 21. březen, tedy jarní rovnodennost.

Současně ale americký senátor Gaylord Nelson svolal na 22. dubna velkou environmentální manifestaci, které se na tisíci místech Spojených států nakonec zúčastnilo kolem dvaceti milionů Američanů. A tak se stal 22. duben 1970 prvním oficiálně uznaným Dnem Země. Příští rok už jeho organizaci převzala Organizace spojených národů a od začátku devadesátých let postupně rozšiřuje aktivity spojené s oslavami dne Země i do ostatních zemí světa.

Zapojte i vaše žáky!

Nejčastějšími účastníky akcí spojených s oslavami Dne Země jsou mateřské školky a základní i střední školy. Učitelé se žáky nebo studenty debatují o aktuální ekologické situaci a vysvětlují jim, jak by se lidé měli správně chovat k přírodě a během pobytu v ní. Součástí výuky tak často bývá i výlet do okolních lesů, kde mohou jednotlivé třídy soupeřit ve sběru odpadků - kdo nasbírá více odpadků nebo vyčistí náročnější úsek, jako je potok nebo skalní průrvu. Po podobném dobrodružství ve školce i doma zajisté oceníte energeticky úsporný sušák obuvi Orava SW-470, který dokáže vysušit až čtyři páry bot najednou.

Na cestách se zase může hodit skládací varianta sušáku Orava SW-482, která díky elektrickému radiátoru rychle a šetrně vysuší dva páry bot nebo rukavic. Praktičnost ovšem něco stojí, skládací varianta vyjde na necelých patnáct set korun. Stojí tedy stejně, jako výše uvedený stacionární sušák obuvi Orava SW-470, který ovšem usuší dvojnásobný počet bot či jiného promočeného oblečení.

Pevná varianta sušáku na boty Orava SW-471 pro dva páry bot pak stojí o pětinu méně, tedy lehce pod dvanáct set korun.

Nejdražší tak zůstává sušák na boty Orava SW-472 pro tři páry bot, který díky elegantnímu designu a integrovanému ovládání včetně světelného indikátoru vyjde na 1649 korun. Shodou okolností v tomto roce vznikla na na našem území první stálá armáda. Do vojska zřízeného rakouským císařem Ferdinandem III. vstupovali vojáci sice dobrovolně, ale jejich úpis trval doživotně. Pokud císař vojáky zrovna nepotřeboval, mohli se odebrat na delší dovolenou, trvající často i několik let.

Sázejte stromy, ať máme co sušit a vařit…

V rámci Dnů Země už dobrovolníci a zapojené společnosti reálně vysadili stovky milionů stromů, desítky milionů dobrovolníků se zase zapojilo do úklidu vybraných úseků volné přírody či městských parků. Organizátoři zahájili osvětové iniciativy ve 149 zemích světa a v rámci projektu Zelená škola už uzdělili přes sedm miliard grantů. Jejich prostřednictvím mohou školy, školky i univerzity získat příspěvek od pěti set do 3500 dolarů na různé projekty Může jít o úpravu školního parku, navýšení ekologických témat ve výuce, ale také přípravu informačních akcí pro veřejnost nebo dokonce zákonodárnou snahu o zavedení účinnějších legislativních postupů při ochraně přírody.

Den Země svým jarním termínem bohužel ještě příliš neláká ke sběru lesních a jiných plodin, na které je povětšinou brzy. Ovšem v létě a na podzim se milovníci přírody doslova neobejdou bez sušičky ovoce a zeleniny Orava SU-103 A. Mohou tak naplno zužitkovat plody přírody a země, které sušené vydrží v komoře nebo ve sklepě klidně celý rok. Nasušené ovoce, zelenina, bylinky nebo houby v sobě uchovávají velké množství vitamínů, minerálů, stopových látek i vlákniny, a to vše bez použití chemie či konzervačních látek. Usušené kousky můžete opětovně namočit a získat tak čerstvý základ pro přípravu výborných omáček, ale i salátů nebo polévek, a to i během té nejtužší zimy.

Sušička se ovládá jednoduše, doslova stisknutím jediného knoflíku, přičemž je nastavená na univerzální teplotu sušení 50 °C. Kousky jablíček, banánu, citrusů, mrkve, bylinek nebo vlastnoručně natrhaných hub můžete navrstvit na pět, nebo dokonce až sedm mřížek. Přístroj, bez něhož se žádný milovník přírody neobejde, si vystačí s příkonem pouhých 230 wattů a vyjde na něco málo přes tisíc korun. V manuálu se navíc dozvíte vše nejen o sušení rozličných potravin, ale také o co nejšetrnějším přístupu k nim a minimalizaci spotřeby elektrické energie.

Nízkou spotřebu energie vykazuje i multifunkční tlakový hrnec Orava MH-04. V kuchyni dokáže nahradit hned několik elektrospotřebičů, protože disponuje devíti přednastavenými varnými programy, včetně vaření pod tlakem. Právě coby tlakový hrnec výrazně šetří čas i energie, a zároveň se stará o to, aby byly v jídle v co největší míře uchovány všechny živiny. Díky nepřilnavému keramickému povrchu už také nikdy žádné jídlo nepřipálíte.

Oválný půdorys je zase zárukou, že hrnec nezabere zbytečně mnoho místa na pracovní desce, a nádoba o objemu až šesti litrů vystačí i vícečlenné rodině. Vnější stěny hrnce jsou teplovzdorné, abyste se při manipulaci s ním nespálili. Přístroj má nízkou spotřebu elektřiny a ve srovnání s elektrickým sporákem můžete jeho používáním snížit spotřebu elektřiny na polovinu.

Elektro patří do elektra!

Tématem letošního Dne Země je redukce plastů v prostředí. Jako hlavní cíl si organizátoři vytyčili celosvětové snížení produkce plastů o šedesát procent. Ty tvoří podstatnou část elektronických zařízení, které ovšem coby elektroodpad podléhají ještě podstatně přísnějším podmínkám pro likvidaci, než samotný plast. Světová produkce elektroodpadu roste pětkrát rychleji, než jeho zdokumentovaná recyklace. Podle pravidelného průzkumu Global E-waste Monitor bylo v roce 2022 vyprodukováno 62 milionů tun elektroodpadu, což je o více než osmdesát procent více než v roce 2010.

I když jsou Česká i Slovenská republika dlouhodobě na předních příčkách zemí separujících a recyklujících domácí odpad, řada elektrovýrobků stále končí mezi komunálním odpadem nebo v kontejnerech na plasty. Elektroodpad přitom zdaleka není jenom počítač, mikrovlnná trouba nebo varná konvice, ale i třeba i žárovky, baterky, sluchátka nebo elektronické cigarety. V případě větších elektrospotřebičů je nejrozumnější využít tzv. zpětného odběru, tedy povinnosti prodejce odebrat od zákazníka zdarma použitý elektrospotřebič. Ideálním řešením jsou samozřejmě i stále populárnější sběrné dvory nebo sběrné kontejnery červené barvy, určené speciálně na elektroodpad.

Recyklace elektroodpadu se provádí buď ruční demontáží spotřebiče nebo mechanicky za pomoci drtiče a následnou separací podle jednotlivých látek. Odstraní se tak přebytečný plast, sklo nebo kov a zůstanou samostatné elektrosoučástky. Recyklovatelné materiály se vrací zpět do výroby. Ne vždy je to ale možné, některé plasty pocházející z elektrozařízení mohou obsahovat nebezpečná aditiva, znemožňující jejich recyklaci. Jde zhruba o pětinu demontovaného odpadu, který je nutno spálit ve specializovaných provozech. Celosvětový objem elektroodpadu, vyprodukovaného v roce 2019, v sobě zahrnoval recyklovatelné suroviny v hodnotě téměř šedesáti miliard dolarů. Recyklovat elektroodpad správně je proto nejen ekologické, ale i výhodné!

Zdroj obrázků: Orava, Eurostat, Wikimedia